1. Další podmínky pro vozidlo přestavěné na plyn a způsob diagnostiky správnosti modifikace vozidla plynovému pohonu

V příloze č. 9 byly k předpisům o technických podmínkách [1] představeny dodatečné podmínky pro vozidlo přizpůsobené plynovému pohonu. Metoda diagnostiky správnosti přizpůsobení vozidel na plynový pohon byla popsána v části V přílohy č. 1 k předpisům na rozsah a zkušební metody [2].

           
V současných nařízeních používáme následující pojmy:      
-  LPG – zkapalněný uhlovodíkový plyn, jehož základními složkami je propan a butan;    
-  CNG – stlačený zemní plyn, jehož základní složkou je metan;     
- plyn – LPG a CNG; 
- instalace/zařízení – soubor součástí a sestav umístěných ve vozidle, které jsou nezbytné k pohonu motoru plynem;          
- nádrž – nádrž nebo válec, který je trvale umístěn ve vozidle pro uložení LPG a CNG, používaný k pohonu motoru.


Instalace zařízení do vozidla nesmí porušovat podmínky stanovené výrobcem automobilu (přípustná celková hmotnost, přípustné zatížení náprav, poloha středu hmotnosti apod.) a také by neměl narušovat základní pohonný systém. Instalace by měla fungovat správným a bezpečným způsobem.   
Prvky instalace nesmí být umístěny méně než 0,2 m od vozovky, pokud nejsou chráněny spodní částí vozidla pod nimi ve vzdálenosti do 0,15 m vodorovně od přední a boční strany. Vývod výfukového potrubí nesmí směřovat k žádné části instalace. Plynový autobus by měl být označen na přední a zadní části karoserie a na pravé straně vozidla u dveří nálepkou s nápisem LPG / CNG.

Zařízení pro dodávku plynu by mělo být navrženo pro tlak: LPG – 3 MPa, CNG – 26 MPa. Spojovací systém, kterým proudí plyn, by měl být umístěn v místech, která jsou snadno přístupná pro kontrolu jejich těsnosti. Přepínání by mělo být snadné a v dosahu řidiče, bez nutnosti vypnout motor. Ve vozidlech se vznětovým motorem by instalace měla po dosažení maximální rychlosti odpojit přívod plynu k motoru.

Dokončení montáže a způsob jejího zapojení a umístění ve vozidle určuje subjekt, který získal osvědčení. Zařízení by mělo být chráněno proti korozi a mělo by být konstruováno tak, aby umožňovalo provádění pravidelných prohlídek.

Prvky instalace:          
- měly by být řádně zajištěny (vztahuje se na prvky vystavené mechanickému poškození),
- nesmějí vyčnívat mimo obrys vozidla (nevztahuje se na palivové filety),
- nesmí významně bránit přístupu k motoru a dalším jednotkám, v nichž, nebo přes které proudí plyn,
- nemohou být umístěny do prostoru pro cestující bez plného zakrytí.         

Nemělo by být možné rozpojit plynový rozvod bez použití nástrojů. Přívod plynu do sacího systému, když motor nefunguje a po přepnutí na jiné palivo, by měl být zastaven do 2 sekund. Skrze prvky instalace, kterými prochází plyn, nesmí procházet elektrické napětí. Elektrický systém, který je součástí instalace, by měl být chráněn před přetížením a musí být vybaven alespoň jednou pojistkou dostupnou bez použití nářadí.


Plynové nádrže by měly:        
- splňovat požadavky stanovené v technických podmínkách

- být instalovány a zajištěny tak, aby byly co nejvíce chráněny proti účinkům kolizí a proti poškození od nákladu,         
- být chráněny před slunečním světlem (platí pro plynové nádrže na LPG, nepovinné pro nádrže, které jsou homologovány podle dodatku 01 předpisu ECE č. 67).


Aretace nádrže ve vozidle by měla chránit před jejím posunem v případě zrychlení vozidla, vyjádřené vynásobením číslem a standardní tíže g. Například u vozidel kategorie M1 a N1 – 20 g (v podélném směru dopředu) a 8 g (v příčném směru).      
Upevňovací prvky a části vozidla přilehlé k nádrži by měly být od sebe odděleny ohebným a neabsorpčním distančníkem.

Nádrže by měly být umístěny tak, aby byla snadno čitelná: 
- úroveň naplnění,      
- údaje týkající se identifikačního a ověřovacího označení.  


LPG nádrže by měly být umístěny tak, aby v pracovní poloze proudil plyn v kapalném skupenství. Je zakázáno instalovat nádrže v přední části vozidla, v motorovém prostoru a v prostoru pro cestující. V blízkosti nádrže by neměly být tuhé části s ostrými hranami. Vzdálenost mezi nádrží a výfukovým systémem nesmí být menší než 0,1 m, pokud není použit tepelný štít. Modifikace nádrže a její montáže jsou nepřípustné.
Každá nádrž LPG kombinovaná s jednotkami a připojená k jednomu přívodnímu potrubí by měla být vybavena:

- jednosměrným ventilem, umístěným za automatickým uzavíracím ventilem nádrže,
- kabelovým pojistným ventil, instalovaným v přívodním potrubí (umístěný za zpětným ventilem),
- filtračním systémem umístěným před ventilem / zpětným ventilem.


Jednosměrný ventil a pojistný ventil plynového spojení se nevyžadují, pokud zpětný tlak automatického uzavíracího ventilu překročí 0,5 MPa v uzavřené poloze. Hrdla nádrží určené k plnění by měla být:
- umístěné na snadno přístupném místě, umožňující plnění nádrží mimo vozidlo,
- bezpečně namontované a chráněné proti otáčení, stejně jako znečištění a také dobře viditelné během tankování paliva.


Kovové trubky používané v plynovém pohonném systému by měly být bezešvé, ocelové nebo měděné (pro LPG) a pouze ocelové (pro CNG). Ocelové trubky by měly být vyrobeny z nerezové oceli nebo oceli s antikorozní povrchovou úpravou. Je povoleno používat neohebné potrubí vyrobené z nekovového materiálu.

Měděné vedení by mělo být po celé délce chráněno gumovým nebo plastovým krytem. Kovové kabely spojující prvky systému, které se mohou pohybovat během provozu, by měly být tvarovány do smyček.
Kabely by měly být uspořádány tak, aby:      
- mohly být snadno kontrolovány,     
- se neodíraly o prvky vozidla,          
- vzdálenost od výfukového systému nebyla menší než 0,1 m, není-li použita tepelná clona,
- nevedly u bodů pro zvedání vozidla,           
- fixace vyloučila jejich vibrace.        

Trubky nemohou být svařeny nebo pájeny a spojeny s tlakovými pojistkami. Kovové dráty je třeba připojit pomocí konektorů se zdířkou nebo svěrným kroužkem. Počet konektorů by měl být omezen na minimum. Vnější průměr tuhé trubky na LPG nesmí překročit 12 mm a jeho tloušťka stěny by měla být nejméně 0,8 mm.

Redukce (přechodka) nemůže být ovlivněna zrychlením nebo zpomalením vozidla. Vzdálenost přechodky od výfukového systému nesmí být menší než 0,1 m, pokud není použita tepelná izolace.
Nádrže namontované v uzavřeném prostoru vozidla by měly být umístěny v plynotěsném pouzdře, nebo opatřeny plynotěsným pouzdrem, které zakrývá pouze ventily. Skříně by měly mít alespoň dva větrací otvory a pláště by měly zakrývat pouze ventily nádrže
– minimálně jeden. Průřez ventilačního otvoru nesmí být menší než 4,5 cm2. Výstupy ventilačních otvorů nesmějí být směřovány k výfukovému systému, nemohou unikat do podběhu kola a v případě LPG směřovat dolů. Kryty chránící ventily a potrubí ventilačního systému by měly vykazovat plynotěsnost při přetlaku 0,01 hPa (bez viditelné deformace, přípustný průtok plynu na 100 cm3/h). Nesmí být možné náhodně otevřít kryty.          
V závislosti na druhu plynu a na datu přizpůsobení musí zařízení pro přívod plynu obsahovat přísně definované prvky a sestavy uvedené v tabulce přílohy č. 9 k nařízení [1]. Měly by být homologovány (s výjimkou kovových neohebných trubek) podle platné verze předpisů UNECE a měly by být příslušně označeny (obrázek 6):

1)      prvky zařízení LPG – umístěné v kruhu, číslo země (1 až 47) za písmenem E, číslo nařízení 67R a řada dodatku 01 (do dne shromáždění 31. března 2002, je povolena série změn 00) a následné schvalovací číslo; 

2)      prvky instalace CNG (vysokotlaká část) – umístěné v kruhu, číslo země (1 až 47) za písmenem E, číslo předpisu 110R a řada dodatku 00 a následné schvalovací číslo.

 

U vozidel přizpůsobených k pohonu LPG do 30. 5. 1999 a pohonu CNG do 31. prosince 2003 je povoleno další bezpečnostní označení. Zařízení pro přívod plynu může také obsahovat jiné součásti a sestavy (specifikované v nařízeních). Plynem poháněné vozidlo může být provozováno po zapsání příslušné poznámky, uvedené v technickém průkazu.